K 6. květnu 1945 – III.

V minulém článku jsme uveřejnili vzpomínky tří pamětníků na jejich zážitky z května roku 1945. V našem vzpomínání pokračujeme pamětmi pana Emila Kunetky a Miroslava Senka. Pana Emila Kunetku, který nyní žije dlouhá léta v Lipníku n. Bečvou, jsem překvapil na návštěvě ve svém rodném domě na Salaši. Po více jak padesáti letech se vzpomínky oživují jen pomalu.

(Pokračování textu…)

Vilém Kletenský

Mezi významné osobnosti obce Libhoště právem patří pan Vilém Kletenský. Starší a střední generace obyvatel si jej pamatuje jako významného hudebníka a organizá­tora hudebního života v obci i v okolí. Přestože v únoru 1999 uplynulo od jeho úmrtí „tepr­ve“ 28 let, není pátrání po jeho životních osudech snadné. Zejména období jeho mládí a hudebních začátků již zatemňuje mlhavý závoj času a nebude již asi nikdy zcela odhaleno. Pro tuto vzpomínku na jeho osobnost jsme čerpali především ze vzpomínek a dobových dokumentů, které uchovávají manželé Evženie (roz. Kletenská) a Jaroslav Marek.

(Pokračování textu…)

K 6. květnu 1945 – II.

V minulém článku jsme si přiblížili širší souvislosti a okolnosti, za kterých se k Libhošti přiblížila fronta. Události, které se váží k šestému květnu 1945 pro Libhošťany zachytil učitel Antonín Turek v poválečném svazku obecní kroniky. Připomeňme si některé z těch událostí, které předcházely den osvobození obce od nacistické okupace tak, jak je postupně viděl kronikář. Většina událostí se z počátku odehrávala jen na „císařské“ silnici:

(Pokračování textu…)

K 6. květnu 1945 – I.

Šestého května uplynulo už dlouhých 54 let ode dne, který byl netrpělivě a toužebně očekáván všemi Libhošťany a do něhož naši rodičové a dědové vkládali tolik nadějí. Není naším úkolem hodnotit, proč a jak nebyly tyto naděje naplněny, to ponechme povolanějším. Jisté však je jedno. Bez totální porážky nacistického Německa neexistoval by v současné době žádný český národ a možná žádný z nás.

(Pokračování textu…)

Jan Leopold Hay

Násilná rekatolizace, prováděná v období 17. a 18. století, poznamenala na další století celý český národ. Svobodná část nekatolické společnosti, šlechta, učenci, měšťané a příslušníci duchovenstva většinou volili dobrovolné vyhnanství, s tajnou nadějí na možný návrat po případném vítězství protestanských zemí ve třicetileté válce.

(Pokračování textu…)

Starý libhošťský kroj

Významný moravský etnograf Josef Klvaňa píše v publikaci Moravské Slovácko /Praha 1918/, že roku 1791 při korunovaci císaře Leopolda II. byly do Brna z důvodů reprezentace svolány všechny moravské, české i německé kmeny ve svých krojích. Bylo zjištěno, že v žádné jiné evropské zemi není rozmístěno takové množství kmenů s různými kroji, jazyky a zvyky, jako v tak malém prostoru na Moravě.

(Pokračování textu…)

Volská cesta a „Volárny“ v Libhošti

 

Poměrně úzký pruh sníženého území Moravské brány byl využíván od pradávna jako důležitý evropský dopravní koridor ve směru sever – jih. Od starověku zde vedly prvé kupecké stezky a s rozvojem obchodních styků přibývaly důležité dálkové cesty. Jejich stav ovšem neměl mnoho společného s dnešním pojmem silnic, nešlo o cesty v pravém smyslu slova. Jejich povrch byl nevalný a ještě do 13. století to byly stále jen „zemské stezky“. Byly neudržované a v období dešťů nebo v zimě byly jen obtížně sjízdné. V mnoha případech šlo jen o určitý vytyčený všeobecný směr, jakýsi koridor, v němž se pohybovaly obousměrně koňské povozy a jezdci. Teprve s rozsáhlou kolonizací území na sever od Hranic dochází k podstatným změnám. Od původních pohraničních hradů se obchodní spojnice přesunují k branám nově založených měst.

(Pokračování textu…)

Alois David

Alois David byl a asi na dlouhou dobu zůstane nejrozpornější postavou v historii naší ob­ce. Narodil se 27. prosince 1876 ve Starojické Lhotě, zemřel v červnu 1945 v Novém Jičíně. Do Li­bhoště se přiženil. Vzal si Amálii Hanzelkovou z č. p. 125, později se s rodinou zakoupil na č. p. 139. Domek byla vlastně prostorná kovárna s jedinou obytnou místností. Alois David byl velmi pra­covitý a pilný člověk. Pracoval jako dělník v Tabákové továrně v Novém Jičíně a ze skrovných vý­dělků celý domek přestavěl. Z fotografie ze dvacátých let se na nás dívá muž menší, drobné, skoro hubené postavy, už dosti plešatý s nevýrazným knírkem. Sebevědomý výraz jeho tváře odpovídá nej­spíše něčemu, co se mezi lidmi vžilo jako „napoleonský komplex“.

(Pokračování textu…)

Charakteristika Libhoště je v jeho stavbách a krajině 

Dosti často dostávám otázku, jak je Libhošť vlastně starý, kdy byla naše obec založena. Nutno říci, že zakládací listinu obec nemá. Nedochovala se, stejně jako zakládací listiny většiny obcí někdejšího Štramberského panství. Prvá písemná zmínka o Libhošti je z roku 1411 v listině, kterou si někdy jindy blíže připomeneme. Jisté je, že obec je zhruba stejně stará jako veškeré okolní osídlení, t.j. vznikla na počátku tzv. „Velké kolonizace“ ve 2. polovině 13. století asi kolem roku 1260 -70. Osídlení území na sever od Hranic bylo do té doby totiž jen sporadické.

(Pokračování textu…)