Vztah Libhošťanů k lesu Roveň

Les Roven, zvaný též panský les, leží téměř celý na katastru obce Šenov. Jeho celková výměra činí cca 470 ha. Původní porostní skladba se dochovala částečně jenom v odděleních zvaných Osičí a Dubí podél silnice I./48. Les měl mimořádný ekonomický a hospodářský význam především pro obyvatelé Libhoště. Podle dochovaného ústního podání káceli zde Libhošťané ve druhé polovině 19. století mohutné jedle a borovice.

(Pokračování textu…)

Starý libhošťský kroj

Významný moravský etnograf Josef Klvaňa píše v publikaci Moravské Slovácko /Praha 1918/, že roku 1791 při korunovaci císaře Leopolda II. byly do Brna z důvodů reprezentace svolány všechny moravské, české i německé kmeny ve svých krojích. Bylo zjištěno, že v žádné jiné evropské zemi není rozmístěno takové množství kmenů s různými kroji, jazyky a zvyky, jako v tak malém prostoru na Moravě.

(Pokračování textu…)

Volská cesta a „Volárny“ v Libhošti

 

Poměrně úzký pruh sníženého území Moravské brány byl využíván od pradávna jako důležitý evropský dopravní koridor ve směru sever – jih. Od starověku zde vedly prvé kupecké stezky a s rozvojem obchodních styků přibývaly důležité dálkové cesty. Jejich stav ovšem neměl mnoho společného s dnešním pojmem silnic, nešlo o cesty v pravém smyslu slova. Jejich povrch byl nevalný a ještě do 13. století to byly stále jen „zemské stezky“. Byly neudržované a v období dešťů nebo v zimě byly jen obtížně sjízdné. V mnoha případech šlo jen o určitý vytyčený všeobecný směr, jakýsi koridor, v němž se pohybovaly obousměrně koňské povozy a jezdci. Teprve s rozsáhlou kolonizací území na sever od Hranic dochází k podstatným změnám. Od původních pohraničních hradů se obchodní spojnice přesunují k branám nově založených měst.

(Pokračování textu…)