Les Roven, zvaný též panský les, leží téměř celý na katastru obce Šenov. Jeho celková výměra činí cca 470 ha. Původní porostní skladba se dochovala částečně jenom v odděleních zvaných Osičí a Dubí podél silnice I./48. Les měl mimořádný ekonomický a hospodářský význam především pro obyvatelé Libhoště. Podle dochovaného ústního podání káceli zde Libhošťané ve druhé polovině 19. století mohutné jedle a borovice.
Rubrika: Ostatní
Starý libhošťský kroj
Významný moravský etnograf Josef Klvaňa píše v publikaci Moravské Slovácko /Praha 1918/, že roku 1791 při korunovaci císaře Leopolda II. byly do Brna z důvodů reprezentace svolány všechny moravské, české i německé kmeny ve svých krojích. Bylo zjištěno, že v žádné jiné evropské zemi není rozmístěno takové množství kmenů s různými kroji, jazyky a zvyky, jako v tak malém prostoru na Moravě.
Lidové umění v Libhošti
Lidové umění v Libhošti mělo v minulosti velkou tradici. Mezi jeho významné projevy patří především výšivky a celý libhošťský kroj, domácí výroba užitkových předmětů, stavby původní lidové architektury, především ale to byly malované obrázky na skle, případně na dřevě.
Volská cesta a „Volárny“ v Libhošti
Poměrně úzký pruh sníženého území Moravské brány byl využíván od pradávna jako důležitý evropský dopravní koridor ve směru sever – jih. Od starověku zde vedly prvé kupecké stezky a s rozvojem obchodních styků přibývaly důležité dálkové cesty. Jejich stav ovšem neměl mnoho společného s dnešním pojmem silnic, nešlo o cesty v pravém smyslu slova. Jejich povrch byl nevalný a ještě do 13. století to byly stále jen „zemské stezky“. Byly neudržované a v období dešťů nebo v zimě byly jen obtížně sjízdné. V mnoha případech šlo jen o určitý vytyčený všeobecný směr, jakýsi koridor, v němž se pohybovaly obousměrně koňské povozy a jezdci. Teprve s rozsáhlou kolonizací území na sever od Hranic dochází k podstatným změnám. Od původních pohraničních hradů se obchodní spojnice přesunují k branám nově založených měst.
K nejstarší písemné památce obce Libhoště
Patrně nejstarší písemnou památkou obce jsou Registra obce Libhoště. Kniha zvaná též „gruntovnice„, uložená v současné době v Okresním státním archivu v Novém Jičíně. Ve spisovém materiálu novojičínského zámku ji objevil novojičínský továrník, badatel Preissenhammer.
Bernatský chodník
Co spojuje Libhošť s Bernarticemi nad Odrou? Už asi jen nepatrná skupinka nejstarších občanů by bez zaváhání odpověděla „no přece Bernatský chodník!“ Co to byl za chodník, kdy a jak vznikl, kdo po něm chodil, to už bychom asi mezi současnou generací pátrali marně.