Poměrně úzký pruh sníženého území Moravské brány byl využíván od pradávna jako důležitý evropský dopravní koridor ve směru sever – jih. Od starověku zde vedly prvé kupecké stezky a s rozvojem obchodních styků přibývaly důležité dálkové cesty. Jejich stav ovšem neměl mnoho společného s dnešním pojmem silnic, nešlo o cesty v pravém smyslu slova. Jejich povrch byl nevalný a ještě do 13. století to byly stále jen „zemské stezky“. Byly neudržované a v období dešťů nebo v zimě byly jen obtížně sjízdné. V mnoha případech šlo jen o určitý vytyčený všeobecný směr, jakýsi koridor, v němž se pohybovaly obousměrně koňské povozy a jezdci. Teprve s rozsáhlou kolonizací území na sever od Hranic dochází k podstatným změnám. Od původních pohraničních hradů se obchodní spojnice přesunují k branám nově založených měst.